Znárodnění Závodů Ringhoffer-Tatra a. s.

Datum 28. října 1945 bylo v období vlády komunistické strany v Československu (1948–1989) slaveno jako Den znárodnění. Přičemž dekret prezidenta republiky 100/1945 Sb. o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků podepsal Edvard Beneš 24. října 1945. K provedení zestátnění znárodněním, jak je v něm uvedeno, však došlo 27. října 1945. Můžeme směle konstatovat, že to nebylo ani zestátnění, ani znárodnění, ale velká krádež, která průmysl a ekonomiku naší země posunula v konečném důsledku o čtyřicet let zpět

Co mělo být cílem procesu, který se nazýval znárodněním průmyslu? Dle výše uvedeného dekretu mělo znárodnění proběhnout zestátněním, proto cílem znárodnění bylo zestátnění důležitých průmyslových podniků a energetických zdrojů tak, aby si stát, rozumějme Komunistická strana Československa, zajistila jejich kontrolu. Do znárodnění byly zahrnuty doly, hutě, elektrárny, strojírenské firmy, podniky zbrojního a chemického průmyslu s více než pěti sty zaměstnanci.

Tento dekret se vztahoval také na podnik Závody Ringhoffer-Tatra a. s., který však byl již 23. května 1945 dekretem prezidenta republiky číslo 5/1945 Sb. o neplatnosti některých majetkoprávních jednání z doby nesvobody a o národní správě majetkových hodnot Němců, Maďarů, zrádců, kolaborantů a některých organisací a ústavů, v rozmezí § 2 až 7. dán pod národní správu. Členové rodiny Ringhofferů, kteří podnik vedli, byli z jeho vedení vyloučeni. Dne 1. srpna 1945 bylo Ministerstvem průmyslu ČSR výměrem 144.085/45-II jmenováno pět národních správců pro jednotlivé tovární provozy na Smíchově, v Kopřivnici, v Roudnici nad Labem a v Hodoníně. Ve všech případech se jednalo o dlouhodobé zaměstnance ringhofferovských podniků. Na Smíchově šlo o dva správce Ing. Jaromíra Říhu a JUDr. Jana Schmida, v Kopřivnici se stal národním správce Ing. Emanuel Červinka, v Roudnici nad Labem Alois Mikula a v Hodoníně Josef Žáček, vedoucí České akciové továrny na dýhy.

Jak již bylo zde napsáno, podnik byl na základě dekretu 100/1945 Sb. z 24. 10. 1945 znárodněn. Po praktické stránce se tak v případě Závodu Ringhoffer-Tatra a. s. stalo vyhláškou Ministerstva průmyslu z 27. prosince 1945. Zároveň se samotným koncernem Ringhoffer-Tatra se znárodňovaly společnosti, které s ním byly finančně provázány, jako například: Akciová společnost pro stavbu dělnických obydlí v Praze; ASTUR, akciová společnost, dříve Mlčovský a spol.; BOHEMIA, spol. s r. o.; FERROVIA, akciové závody pro výrobu strojů a železničních zařízení; Ringhoffer-Tatra, spol. s r. o.; Továrna na vozy akciové společnosti v Kolíně.

Na základě podniků sdružených dříve pod hlavičkou Závodů Ringhoffer-Tatra a. s. vzniká 1. 1. 1946 Tatra národní podnik, se sídlem v Kopřivnici, jehož cílem bylo: „… výroba, oprava, stavba nabývání a odbyt pozemních vozidel všeho druhu a zařízení k nim patřících, stavebních a jiných strojů, dopravních pásů, chladících přístrojů, vodáren, tepelně izolačních hmot, výhybek, železničních zabezpečovacích zařízení, zařízení pro chemický a jiný průmysl, jakož i výkon živnostenských a jiných oprávnění znárodněných podniků, která vplývají do Tatry, národní podnik.“

V novém Tatra národním podniku byli sdruženi následující výrobci: Moravsko-slezská vozovka; BOHEMIA, spol. s r. o.; FERROVIA, akciové závody pro výrobu strojů a železničních zařízení; Továrna na vozy akciová společnost v Kolíně; Akciová společnost pro stavbu dělnických obydlí v Praze a Závody Ringhoffer-Tatra a. s. (Smíchov). Dále získal podíl na podniku Jäckelův železářský průmysl a. s., Fryštát. V zahraničí měl účast na firmách Massini Agricolim Bukurešť; Rudolf Bächer – Melichar Franja, Novi Sad; Rudolf Bächer – Melichar Ferenc – Umrath Péš, Társa, Budapešť. V Československu mu zůstala účast na firmách J. David v Olomouci; Kovohuť ve Velvarech a v závodu v Roudnici nad Labem, bývalý podnik Rudolf Bächer, továrna na pluhy a slévárna Roudnice nad Labem. Tatra n. p. pak vlastnil všechna práva, licence, vzorky, známky, živnostenská oprávnění, směnky, cenné papíry, vkladní knížky, hotovost, dokončené i nedokončené výrobky, movitosti, nemovitosti, ložiska a naleziště surovin, které byly spjaté s těmito podniky.

Těmito akty v roce 1945 skončila takřka více jak 170letá existence podniků pod vedením příslušníků rodiny Ringhofferů na území dnešní České republiky.

211/1946 Ú.l.
Vyhláška
ministra průmyslu
ze dne 27. prosince 1945

Na základě § 1, odst. 4 dekretu presidenta republiky ze dne 24. října 1945, č. 100 Sb., o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků, vyhlašuji, že podnik Závody Ringhoffer-Tatra, a. s., se sídlem v Praze, byl dnem 27. října 1945 znárodněn zestátněním, poněvadž jde o podnik průmyslu kovodělného s více než 500 zaměstnanci podle průměru stavů ke dnům 1. ledna let 1942 až 1944 podle § 1, odst. 1, č. 6 tohoto dekretu.

Znárodněním nabývá československý stát vlastnictví znárodněného podniku, a to veškerých nemovitostí, budov a zařízení, sloužících provozu znárodněného podniku, veškerého příslušenství podniku, počítajíc v to všechna práva (patenty, licence, živnostenská oprávnění, známky, vzorky apod.), směnky, cenné papíry, vkladní knížky, hotovosti a pohledávky k podniku náležící, jakož i všech hotových i nedokončených výrobků, polotovarů, zásob a hmot, které patří podniku v den počátku účinnosti tohoto dekretu. Ložisek a nalezišť surovin a movitostí a práv sloužících trvale provozu podniku se týká znárodnění, i když náleží někomu jinému než vlastníku podniku.
Zároveň s podnikem se znárodňují v rozsahu plynoucím z ustanovení § 4, odst. 2 dekretu i veškeré pomocné podniky a pomocné závody, náležící vlastníku podniku, jakož i veškeré podniky a závody, které tvoří s podnikem znárodněným nerozlučný hospodářský celek.

Poněvadž znárodněný podnik náleží akciové společnosti, která jest kapitálově zvlášť silná a jejíž podnikání zahrnuje poměrně širokou oblast, znárodňuje se vzhledem k ustanovení § 4, odst. 4 dekretu veškerý její majetek, jakož i podniky koncernové, u kterých jí náleží více než polovina kapitálu, nebo na které má rozhodující vliv.

Takovými podniky na území československého státu jsou zejména:
Akciová společnost pro stavbu dělnických obydlí v Praze, Astur, akc. spol., dříve Mlčkovský a spol., Straškov u Roudnice n. Labem, Bohemia, spol. s r. o., Česká Lípa, Ferrovia, akciové závody pro výrobu strojů a železničních zařízení, Praha, Ringhoffer-Tatra, spol. s r. o., Bratislava, Továrna na vozy akciové společnosti v Kolíně.
O tom dávám věděti s účinkem doručení.

Ministr průmyslu:
B. Laušman v. r.

Připravil: Mgr. Pavel Bek, Ph. D.

Prameny a literatura:
Národní archiv (NA)
Archiv bezpečnostních složek (ABS)
Státní oblastní archiv v Praze (SOAP)
Zemský archiv v Opavě (ZAO)

Fotografie:

1. Národní správce Ing. Jaromír Říha (NA)
2. Národní správce JUDr. Jan Schmid (NA)
3. Sociálně demokratický ministr průmyslu Bohumil Laušman