Třicet pět let od návratu expedice Tatra kolem světa

 
Dne 4. května 2025 oslavíme 35. výročí oficiálního ukončení expedice Tatra kolem světa a její návrat na Staroměstké náměstí, odkud na cestu v roce 1987 vyrazila. Tato významná expedice uskutečněná v letech 1987 až 1990 byla jednou z nejambicióznějších cestovatelských výprav v historii Československa. Cesta expedice začala 18. 3. 1987 slavnostním odjezdem ze Staroměstského náměstí v Praze a měla za cíl projet více než 70 zemí světa.

Vzpomínku nám k počátkům přípravy expedice Tatra kolem světa zanechal ve své vzpomínkové knize Život s erbem Tatry bývalý šéfkonstruktér Tatry Milan Galia: 

„V červnu 1986 se sešli na úrovni nejvyššího vedení zástupci Tatry, Filmového studia Barrandov a Svazu čs. dramatických umělců, aby se dohodli na vyslaní pětičlenné expedice s vozidlem Tatra na cestu kolem zeměkoule. Předsedou řídícího orgánu byl zvolen docent Zdeněk Míka, první místopředseda SČSDU. Celou akci inicioval známý kameraman Jiří Stöhr, který se už v roce 1968 zúčastnil předešlé expedice s upravenou Tatrou 138 do gabunského Lambaréné. Bylo rozhodnuto, že expedičním vozem bude tentokrát Tatra 815. Trvalo velmi dlouho, než byly shromážděny potřebné finance, vyřízeny veškeré úřední formality a než bylo zajištěno expediční vozidlo.“^[1]

Tým výpravy byl složen z jejího iniciátora, kameramana a účastníka studentské Expedice Lambaréné (Tatra 138) Jiřího Stöhra, publicisty Petra Bárty, geologa a pilota rogala Františka Jeniše, tlumočníka, zvukaře a jaderného fyzika Stanislava Synka, řidiče Karla Valchaře a kuchaře a řidiče Dalibora Petra. Později se v Číně k výpravě připojil Aleš Novák.

Pro cestu byla vybrána speciálně upravená Tatra 815 s označením GTC (Grand Tourist Caravan), která se stala jejím symbolem. Vozidlo bylo pro expedici speciálně upraveno. Jedná se o třínápravové nákladní obytné vozidlo s páteřovým rámem a centrální nosnou rourou s nezávislým zavěšením kol na výkyvných polonápravách. Vozidlo bylo vytvořeno na základě požadavků vyplývajících z potřeb průjezdnosti náročným terénem, jízdního dosahu, spolehlivosti, dočasně vysokých cestovních průměrů a potřeby zajistit dlouhodobý pobyt pro pěti až šestičlennou posádku.

Speciální víceúčelová nástavba byla vyrobena v podniku Vagónka Studénka a projektována Výzkumným ústavem kolejových vozidel. Modul byl tvořen samostatnou skříní opatřenou protihlukovou a tepelnou izolací, která byla rozčleněna do tří prostorů. Obytný prostor v přední části modulu byl vyvýšen, takže umožňoval výhled dopředu nad kabinu a do stran. Zde byla umístěna čtyři sedadla (rozkládací pro případ spánku). Obytný prostor byl klimatizován a byla v něm dále umístěna nejenom elektrocentrála, ale také strojovna s dieselelektrickým agregátem. V zadní části modulu pak byla pracovna, kuchyňský kout a samostatná koupelna s temnou komorou. Expediční Tatra 815 GTC byla poprvé představena veřejnosti na XXVIII. mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně.

Během tří let, jednoho měsíce a dvanácti dní projela expedice postupně pět kontinentů – Evropu, Afriku, Ameriku, Asii, Austrálii a Oceánii, postupně navštívila 67 států světa. Celková délka trasy byla přibližně 195 000 km, což se rovná pětinásobku obvodu Země na rovníku. Cesta se bohužel neobešla bez obtíží a tragických událostí. V Guatemale byla celá posádka uvězněna a propuštěna až po několika dnech. Jeden z členů expedice, geolog a pilot rogala František Janiš, zahynul 27. 6. 1989 při sjíždění řeky Hunza v Pákistánu.

Během cesty natočili členové výpravy přes 100 hodin filmových záběrů, které dokumentovaly nejen cestu, ale také svět na konci 80. let 20. století. Expedice se vrátila do Československa na přelomu dubna a května 1990. 1. 5. 1990 dorazila do Kopřivnice, 4. 5.  téhož roku byla slavnostně uvítána na Staroměstském náměstí v Praze. Tím byla cesta Tatry kolem světa završena.

Bohužel po návratu byla expedice konfrontována s tvrdou realitou své současnosti, bylo krátce po sametové revoluci, a o její výsledky nebyl takový zájem, jaký si bezesporu zasloužila. S odstupem doby lze konstatovat, že akce splnila několik cílů, a to propagaci automobilky Tatra ve světe, dokumentovat cestu expedice (původně měly vzniknout dva celovečerní filmy a televizní seriál o 56 dílech, z toho bohužel sešlo). K naplnění alespoň části dokumentárního cíle došlo v roce 2020. Toho roku byly 1. února v Českém rozhlase Na Vinohradské třídě v Praze promítány veřejnosti filmy pořízené při cestě expedice Tatra kolem světa.

Technické údaje vozu Tatra 815 GTC

Rozchod kol vpředu 1 982 mm, vzadu 1 988 mm,
Rozvor 3 700 x 1 320 mm
Pneumatiky 18 R – 22,5
Délka 10 000 mm
Šířka 2 500 mm
Výška 3 850 mm
Světlá výška 320 mm
Brodivost 800 mm
Hmotnost 19 000 kg
Objem palivové nádrže 2 x 230 l
Spotřeba 34 l/100 km
Nádrže na vodu 600 l

Motor
T3–929–30, vzduchem chlazený, čtyřdobý, vznětový, vidlicový desetiválec V 90° s rozvodem OHV
Vrtání/zdvih Ø120 x 140 mm
Zdvihový objem 15 825 cm³
Nejvyšší výkon 208 kW/279 HP při 5 200 ot/min.

Převodové ústrojí – jednolamelová suchá spojka, desetistupňová převodovka synchronizovaná kromě 1. stupně a zpětného chodu; přední náprava odpružena torzními tyčemi, zadní nápravy pryžovými vaky, uzávěrky diferenciálu; brzdy – čtyři nezávislé systémy, dvouokruhová, vzduchotlaká, nouzová, parkovací a odlehčovací.

PŘIPRAVIL:
Mgr. Pavel Bek, Ph. D.
kurátor
Muzeum nákladních automobilů Tatra

^[1] Milan Švihálek, Život s erbem Tatry, vyprávění hlavního konstruktéra Tatry Milana Galii, Praha 2009, s. 100.