Proč Hanuš Ringhoffer adoptoval tři Serényiovy synovce?

Na začátku letošního roku sledovali mnozí diváci se zájmem o českou historii IV. sérii populárního dokumentárního seriálu Modrá krev. Tento úspěšný počin, který si předsevzal představit šlechtické rody českých zemí a jejich osudy širší veřejnosti, v lednu 2026 nabídl díl zaměřený na rod Serényi. A právě zde se téma seriálu protklo s historií podniku Tatra. V díle byla zmínka o adopci některých členů rodu Serényi generálním ředitelem Závodů Ringhoffer-Tatra a. spol. Hanušem Ringhofferem. Doslovně: „v roce 1943 bezdětný Hans baron Ringhoffer dědic průmyslového impéria adoptoval tři bratrance Isabely hraběnky Serényiové“.

Informace je to zajímavá a svým způsobem i pravdivá. Hanuš Ringhoffer (1885–1946) skutečně tři členy rodiny Serényi, přesněji Kis Serényi, adoptoval. Pojďme si ukázat, o koho šlo a proč tak učinil.

Hanuš Ringhoffer pocházel z významného podnikatelského rodu, jehož pražskou historii započal v roce 1769 mědikovec František Ringhoffer (1744–1827). Z původní smíchovské dílny vyrostl jeden z největších strojírenských podniků v Rakousku-Uhersku a Československu. Dědeček Hanuše, František Ringhoffer (1817–1873), byl v roce 1873 povýšen do šlechtického stavu svobodných pánů. Na počátku 20. let rodina kapitálově vstoupila do Kopřivnické vozovky, což vyvrcholilo v roce 1936 fúzí a vznikem známého podniku Závody Ringhoffer-Tatra a. spol.

Díky svému bohatství a vlivu Ringhofferové brzy pronikli mezi nejvyšší společenskou smetánku v monarchii. Na jejich panstvích v Kamenici a na Štiříně je pravidelně navštěvovali následníci rakouského trůnu Rudolf Habsbursko-Lotrinský a jejich soused z Konopiště František Ferdinand d’Este. Od 70. let 19. století navíc začali uzavírat sňatky se starou rodovou šlechtou (např. Nádherní z Borutína, Nostic-Rieneck či Serényi de Kis Serényi), čímž se definitivně zařadili mezi nejvyšší společnost té doby.

Spojení rodu Ringhofferů s rodem Serényi zajistila neteř Hanuše Alžběta Serényi de Kis Serényi, roz. Ringhofferová, která uzavřela 19. 11. 1925 v Lomnici sňatek s Rudolfem Serényi de Kis Serényi (1902–1954), nejmladším synem Otty Serényi de Kis Serényi (1855–1927), pána na Lomnici a Luhačovicích, a Leopoldiny, roz. Harrachové (1872–1917). Svatebními svědky byli František Harrach, Hanuš Ringhoffer a Felix Ringhoffer.

Rudolf Serényi se stal nejen manželem jedné z žen z rodu Ringhofferů, ale zapojil se také do řízení ringhofferovských podniků. Od třicátých let do roku 1945 byl členem správní rady Ringhofferových závodů a. s., Závodu Ringhoffer-Tatra a Moravskoslezské vozovky a. s. Zároveň byl také velkostatkářem – po své matce získal panství Dúbrava a Zboj (Kistölgyes, Harczos) v Horních Uhrách.

V manželství se postupně narodili tři synové: František Gabriel Serényi de Kis Serényi (1927–1945), Jan Serényi de Kis Serényi (1928–1993) a Antonín Serényi de Kis Serényi (1938–2023). Všichni tři byli v roce 1943 adoptováni svým bezdětným strýcem Hanušem Ringhofferem a přijali jméno Serényi-Ringhoffer. Důvod byl prostý – v roce 1937 zemřel ve věku třiceti pěti let jejich strýc a jediný syn a dědic Ringhofferů František Ringhoffer (1902–1937).

Rudolf Serényi byl na počátku Pražského povstání 5. 5. 1945 zajištěn a internován v továrně Závodů Ringhoffer-Tatra na Smíchově. Celá rodina byla po konci II. světové války umístěna v zajateckém táboře v Motole a později v internačním táboře Hagibor. Až do roku 1946 docházel Rudolf Serényi společně se synem Janem do smíchovské továrny, kde pracovali jako dělníci. Na počátku roku 1946, v březnu, byla celá rodina Serényi odsunuta do americké okupační zóny v Bavorsku.

P. S.: Rudolf Serényi de Kis Serényi byl samozřejmě řidičem, jeho vůdčí list z 13. února 1925 nese také stopu značky Tatra. Jízdy na zkouškách vykonal v automobilu Tatra 12.

Autor: Pavel Bek

Prameny:
Archiv bezpečnostních složek
Archiv hlavního města Prahy
Národní archiv
Státní oblastní archiv v Praze