NOVÝ EXPONÁT: „Naštěstí jen jedna“

Prototyp dvounápravového valníku s šestiválcovým plochým motorem byl postaven dle dostupných materiálů v roce 1949 a absolvoval řadu interních zkoušek, o čemž svědčí jen velmi málo dochovaných fotografií. Absolvoval i porovnávací zkoušky s „klasickými“ nákladními Tatrami té doby, z nichž celkem logicky vyšel mírně řečeno neúspěšně. V rámci uvažované řady měly být třínápravové vozy poháněny osmiválcem, odvozeným ze šestiválce – ke stavbám dalších vozů však již naštěstí nedošlo a „tatrovácká“ koncepce s páteřovou nosnou rourou a výkyvnými polonápravami zůstala zachována.

Vůz byl do muzejních sbírek převeden v 80. letech 20. století. Dochovaný podvozek bez kabiny a valníkové nástavby v neutěšeném a neúplném stavu byl z depozitáře vytažen na konci dubna roku 2022. Kompletní renovaci, doplnění chybějících dílů a lakování bylo provedeno pány Karlem Bordovským a Alešem Váňou, bývalými zaměstnanci automobilky, kteří se ve svém důchodovém věku věnují péči a údržbě exponátů. Odborné vedení, včetně zajištění potřebných dílů, znovu zajišťoval Ondřej Skácel.

Renovace podvozku byla dokončena v lednu 2024. S ohledem na to, že podvozek je nepojízdný vlastní silou, byla manipulace s ním při umístění v expozici poněkud složitější, ale zkušení řidiči ze Zkušebny vozidel automobilky si s tím bez problémů poradili. Představu o tom, jak kompletní vůz vypadal, si návštěvník našeho muzea může udělat dle doprovodné plachty, v jejíž blízkosti je podvozek umístěn. V plánu pak je „kompletace“ vozidla pomocí rozšířené reality, jako je tomu i u jiných našich exponátů.

A ještě jedna zajímavost na závěr – šestiválcový plochý motor T 116 byl použit i v jednom z prvních prototypů horského autobusu Tatra 500 HB. U dalších prototypů, a i pozdější série, byl však použit osmiválec T 108 původem z Tatry 128.

Radomír Smolka
zástupce majitele sbírky Tatra