Autobus byl vyroben v roce 1955 a jeho prvním uživatelem bylo ČSAD Plzeň-Sever, odkud se pak dostal do vlastnictví různých státních podniků a posléze soukromých majitelů. Jedná se o sériové provedení autobusu s tuhými nápravami odvozenými z Pragy V3S, vyráběné v Karose Vysoké Mýto. Jeho správné typové označení je Karosa T 500 HB, někdy rovněž uváděné jen jako Karosa HB. Označení Tatra 500 HB přísluší jen prototypu, který ještě využíval podvozku T 28a a lišil se i provedením karoserie.

Jiří Hlach „HáBéčko“ (někdy také „Habešan“) zakoupil v roce 1985 a provedl jeho částečnou renovaci, ovšem bez interiéru. Autobus opatřil vnějším nátěrem, který odpovídal finálním prototypům, tedy kombinací odstínu slonové kosti a tmavě zelené. Do sbírky Tatry však přijel vůz již ve značně zbědovaném stavu, a tak bylo rozhodnuto o jeho kompletní renovaci, která měla být dokončena ještě před otevřením našeho muzea 17. listopadu 2021.

Renovaci prováděl pan Vlastimil Urbánek z Nákla nedaleko Olomouce. Práce byly zahájeny 6. ledna 2021, ale hned po odstranění vnějších plechů byl zjištěn neutěšený stav samotného skeletu, a zejména jeho přední části – zjednodušeně řečeno autobus zřejmě v minulosti prodělal poměrně velkou nehodu. V tu chvíli bylo jasné, že termín otevření našeho muzea se stihnout nedá, a tak došlo k dohodě s Technickým muzeem v Brně o zapůjčení jejich „HáBéčka“ do doby, než bude oprava dokončena.

Mechanický stav skupin pohonu, na rozdíl od karoserie, byl velmi dobrý. Bylo tedy rozhodnuto o kompletním zprovoznění exponátu – došlo na opravy a revizi motoru, převodovky i všech náprav a pérování.

V rámci oprav bylo mnoho dílů karoserie vyrobeno zcela nově a v maximální míře se ctil dobový postup a provedení spojů – vnější plachy se tak nýtovaly místo jednoduššího lepení či bodování. Vnější lakování zůstalo shodné s tím, kterým autobus opatřil pan Hlach (stejné lakování má i další 500 HB soukromého sběratele pana Martina Uhra z Mníšku pod Brdy). Třešinkou na dortu je interiér – všechny sedačky se vyráběly znovu, protože se žádná nedochovala. Interiér je v poněkud divokém, nicméně dobovém, provedení a celek doplňují i dobové rohože s dřevěných latí.

Renovaci autobusu prováděl pan Urbánek povětšinou sám, odborným konzultantem byl i v tomto případě Ondřej Skácel.

Slavnostní chvíle nastala 3. června 2024, kdy byl autobus dovezen do Kopřivnice a na polygonu se „potkal“ i se svým dočasným zástupcem z Brna. Poté se již nastěhoval do naší expozice, kde si jej můžete v klidu prohlédnout a ocenit tak špičkovou práci jeho restaurátora.

Radomír Smolka
zástupce majitele sbírky Tatra