MOAT: Tatra 90

Historie a konstrukce

Pod prototypovým označením V 680 se vyrobily 2 karoserie, první v červnu a druhá na začátku září 1935. V popisu se uvádí důraz na šestisedadlovou verzi v aerodynamickém tvaru karoserie, kterou posléze usadili na podvozek a doplnili 4V motorem z nákladního automobilu T82. Primárně se jednalo o soudobý typ vyvíjený pro účely Československé armády, která požadovala třínápravové automobily v úpravě valníků nebo velitelských vozů. V říjnu 1935 byl jeden z prototypů vystaven na pražském autosalónu. Naštěstí, se jeden z prototypů v šedesátých letech 20. století vrací do Kopřivnice, ale už jako muzejní exponát do podnikové sbírky koupí od p. Pavlíka z Mohelnice za 1500,- Kčs. Nicméně nevíme, o který z prototypů se jedná. V roce 1967 se ještě vozidlo zúčastnilo natáčení známého filmu „Neobyčejná historie“, jedoucí v koloně s dalšími automobily, jako V 570 anebo T 77, která se dnes nachází v soukromé sbírce. Poté se T 90 na několik desítek let stala součástí expozice Technického muzea v nové výstavní budově postavené během roku 1967 ku příležitosti oslav 70. výročí zahájení výroby automobilů v Kopřivnici.

Stav a autenticita

Původní muzejní záznamy popisují stav vozidla v době akvizice jako nálezový, tzn. po ukončení reálného provozu v šedesátých letech 20. století. V průběhu provozu na něm byly prováděny servisní zásahy poplatné době po roce 1945. Současný stav je však výsledkem renovace cca z let 1995-1997, kdy záznamy uvádějí, že po nějakou dobu bylo vozidlo rozebráno v pobočném závodě Tatra-Příbor, kde se utlumovala výroba osobních vozidel T 613 a T 700. Teprve s dostavbou muzejní budovy v centru města a tvorbou nové expozice v roce 1997 se renovace prototypu dokončila. Ovšem provedená renovace nebyla z dnešního pohledu vůbec koncepčně a komplexně pojata, protože se hlavně zaměřila na aplikaci nových povrchových úprav (podvozek, motor, exteriér karoserie). Provedené rozsáhlé renovační zásahy tak nevratně poznamenaly zejména materiálovou a technologickou autenticitu v interiéru vozidla, která použitím moderních materiálů a postupů (čalounění a koberce) potlačila punc luxusu kladoucí důraz na detailní zpracování a pohodlí u vozidel této kategorie. Není příliš obvyklé, aby v interiéru vozidla z 30. let byl na sedadlech řidiče byl zvolen šedý odstín barvy a kůže ze soudobé výroby, tj. ze vzorníku Tatry 700 z devadesátých let 20. století.

Význam v podnikové sbírce

Prototyp Tatry 90 svým pojetím patří k dalším dokladům možného ideového a konstrukčního směřování automobilky TATRA ve třicátých let 20. století, v období, kdy se výrobce na světových autosalonech úspěšně prezentoval limuzínou Tatry 77 se vzduchem chlazeným 8V motorem uloženým v zadní části vozidla v kombinaci s nadčasovou až futuristickou karosérií nezaměnitelného aerodynamického tvaru. Vedle toho automobilka pro reprezentační účely vyráběla také limuzíny s vodou chlazeným 6V a 12V motorem vpředu, tj. T 70 a T 80 anebo šestisedadlové T 52 se vzduchem chlazeným 4V motorem vpředu, jejichž charakteru se prototyp T 90 nejvíce přibližuje obdobným materiálovým a technologickým zpracováním interiéru, tzn. shodným použitím některých dílů jako jsou kliky, háčky, přístrojová deska, sedadla, mezistěna nebo přední nárazník. Přesto T 77 a její nástupce T 87 skutečně vzbudily nadnárodní ohlas nadčasovým moderním tvarem, progresivním konstrukčním, technologickým a materiálovým řešením, které se posléze uplatnily u jiných tatrováckých typů nevyjímaje nákladní vozidla. Tyto novinky však nejsou spojeny pouze s šéfkonstruktérem Hansem Ledwinkou, ale také dalšími osobnostmi, jeho synem Erichem a Erichem Überlackerem. Vedle těchto lukrativních typů Tatra vyráběla vozidla, které zajišťovaly hlavní zisk společnosti, především T 57 ve všech verzích, a to společně s železniční produkcí. Z pohledu koncepce podnikové sbírky patří T 90 jak do skupiny vozidel s ní souvisí jak vývoj a produkce motoru T82 instalující se do šestikolových nákladních vozidel, tak soudobé typy šestisedadlových limuzín stejné kategorie. V roce 1997 byl prototyp limuzíny prohlášen kulturní památkou.

Mgr. Michaela Bortlová
kurátorka Muzea
osobních automobilů Tatra