Afrika snů a skutečnosti Jiřího Hanzelky a Miroslava Zikmunda dnešníma očima čtenáře

Od návratu z první cesty, Jiřího Hanzelky a Miroslava Zikmunda s Tatrou 87, uplynulo 4. 9. 2025 neuvěřitelných 75. let! Cestovatelé za sebou zanechali neuvěřitelné mnohovrstevnaté dílo, které od počátku veřejnost sledovala s obrovským zájmem. Víc než interpretování známých faktů, zmíním jejich odkaz dnešníma očima čtenáře, mladší generace, která jejich cestu vnímá s větším časovým dostupem, protože již nemá možnost osobního autentického setkání.

Inspirace a příprava
Inženýři Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund se krátce před okupací Československa potkali na Vysoké škole obchodní v Praze, kterou kvůli uzavření českých školo absolvovali až v roce 1946, a to už ve svých hlavách plánovali cestu, kterou nakonec absolvovali jako obchodní zástupci Tatry. Tehdy ještě netušili, že budou celý život sdílet společnou vášeň pro cestování a hluboké přátelství.

Před jejich cestou do Afriky v letech 1947-1950 bylo podniknuto několik expedičních cest. Mezi nejznámější patří expedice přírodovědce Jiřího Bauma s Tatrou 12 v roce 1931, která byla pro inženýry hlavním východiskem. Podruhé Jiří Baum odjel do Afriky v letech 1938-1939, a to s upravenou Tatrou 72, která mu poskytla komfortnější cestovatelské zázemí. Jeho zájem však nebyl obchodní, ale vědecký, protože pro Náprstkovo muzeum získal mnohé artefakty. Mezi méně známé soukromé expedice patří cesta z Krnova do Afriky z roku 1933, kde ovšem neznáme ani jména cestovatelů.

Inženýři věnovali přípravě několik let studia africké geografie, politiky, historie, kultury, náboženství a sociologie, protože se jednalo o rozmanitý kontinent s britskými, italskými a francouzskými koloniemi. Vedle toho se seznamovali s provozem a servisem Tatry 87, vyjednávali vízová povolení do mnoha zemí, které po druhé světové válce procházely politickými a hospodářskými změnami. Z tohoto důvodu cestu do Afriky můžeme vnímat jako doklad určitého soudobého pohledu na měnící se poválečný svět, v němž se na jedné straně potkává končící představa Afriky tak, jak byla interpretována a využívána kolonizátory.

Cesta
Na cestu s Tatrou 87 vyjeli z Prahy 22. 4. 1947 přes Německo, Francii až do severní Afriky přes africké pobřeží Středozemního moře k pobřeží Indického oceánu a odtud na jih do Jihoafrické republiky. Téměř po pěti měsících cesty však museli v Alexandrii kvůli nehodě náhle vyměnit původní upravovanou tatrovku za jinou, jenž byla na místě také přelakována do světlé metalízy. Ačkoliv na cestu byli předem vystavenými vízy, tak se na mnoha místech se museli vyrovnávat s lokální byrokracií a poválečný zmatkem. Mnohdy jim pomáhaly náhody a pokud by nebyli blíže obeznámení s prostředím a zvyky, neměli diplomatický cit, pokoru a nereflektovali odlišné mentality lidí z různých vrstev společnosti, tak by cestu ukončili dříve, než si naplánovali. Na jedné straně popisují svět, který poznamenaly vlivy Británie, Francie či Itálie především ve velkých hlavních městech v opozici s každodenním světem většiny obyvatel žijící v různých životních podmínkách spjaté s hlubokými náboženskými tradicemi, které však cestovatelé srovnávají a hodnotí svým soudobým pohledem. Po tři léta se Tatra 87 stala jejich průvodcem a domovem, která jim někdy připravila nemalá překvapení.

Bylo by povrchní si myslet, že se jednalo o každodenní dobrodružství, protože se jednalo především o každodenní rutinu a starosti, odpovědnou a systematickou práci bez níž by nevznikly fotografie, rozhlasové rozhovory a reportáže, dokumentární filmy a úspěšné cestopisy s tak autentickým, inspirativním a jedinečným odkazem. Svýma očima čtenářům a posluchačům pravidelně zprostředkovávali daleký kontinent, tak jak ho vnímali v letech 1947-1950. Během cesty se museli zvládat několik činností, nejen se vypořádat s obsluhou auta, jeho opravami, ale také dokumentovat, zapisovat a neustále sledovat okolní dění a předvídat, protože je čekaly mnohé krizové situace, se kterými se museli vypořádávat. Celkem tak s tatrou 87 najeli přes 37.000 km.

Ohlas v Československu
Na svou dobu je mimořádné, jaký ohlas jejich cesta do Afriky měla, protože od počátku seznamovali veřejnost v Československu prostřednictvím pravidelných rozhlasových reportáží a zasílaných článků v dobovém tisku. Na počátku padesátých let 20. století patřil jejich pořad v Československém rozhlasu k nejsledovanějším a nejrozsáhlejší pořadům vůbec.

Odkaz
Zájem veřejnosti o jejich výstupy byl mimořádný, protože se jim podařilo projet Afrikou v duchu, kterému odpovídá ambivalentní název: Afrika snů a skutečnosti. Na jedné straně dobrodružství poznávat odlišný kontinent, krajinu, kulturní a náboženskou rozmanitost obyvatel a kmenů v původním prostředí s osobitými tradicemi a zvyky. Tato výprava není jen o nahromadění fotografického materiálu, tak jak je dnes většinou zvykem. Tady to tak jednoduché nebylo, protože museli zvládat nejen technologii klasické fotografie, ale především nacházet a volit přístup k různým domorodým kmenům, komunikovat s nimi, které jistě vyžadovalo určitou míru pokory, protože jeli do Afriky jako hosté. Z druhé strany prostřednictvím dokumentární fotografie zaznamenali skutečnost v době před politickými otřesy ve druhé polovině 20. století.
Dnes na odkaz z cesty do Afriky v letech 1947-1950 můžeme nahlížet z mnoha úhlů pohledů. Tatrováci hledají v technickou stránku Tatry 87, cestovatelé a dokumentaristé inspiraci, kulturní antropologové cenný pramenný materiál, historici biografii Jiřího Hanzelky a Miroslava Zikmunda. Pro mě osobně je důležité zamyšlení nad soudobým kulturně-politickým kontextem ve zpětném zrcátku. Autentickým svědkem cesty do Afriky je také zmiňovaná Tatra 87, kterou v roce 1959 Ing. Jiří Hanzelka daroval do sbírky Národního technického muzea v Praze a od roku 2006 patří k významným národním kulturním památkám.

Přiravila: Mgr. Michaela Bortlová

Zdroje:
Fotografie: Zemský archiv v Opavě
HANZELKA, Jiří. - ZIKMUND, Miroslav. Afrika snů a skutečnosti I. díl, Praha 1952.
HANZELKA, Jiří. - ZIKMUND, Miroslav. Afrika snů a skutečnosti II. díl, Praha 1952.
HANZELKA, Jiří. - ZIKMUND, Miroslav. Afrika snů a skutečnosti III. díl, Praha 1952.
HAZELKA, Jiří – ZIKMUND, Miroslav. Technický deník 1947-1950.
Katalog expozice Doprava, vydalo Národní technické muzeum v Praze, 2015.

Popisy fotografií:

1. Cestovatelé Jiří Hanzelka Miroslav Zikmund u Tatry 87. Titulní fotografie podnikových novin Tatra z roku 1947.
2. Cestovatelé u Tatry 87, fotografie s upomínkou Karlu Zrunkovi.
3. Obálka cestopisu: Afrika snů a skutečnosti, 1. díl z roku 1952.
4. Podpisy cestovatelů.
5. Mapa části cesty do Afriky z publikace: Afrika snů a skutečnosti I. díl, 3. vydání, 1954.
6. Mapa části cesty do Afriky z publikace: Afrika snů a skutečnosti I. díl, 3. vydání, 1954.
7. Cesta inženýrů Hanzelky a Zikmunda. Příloha ke knize Jiřího Hanzelky a Miroslava Zikmunda: Afrika snů a skutečnosti I. díl, měřítko: 1:26000000.
8. Přední obálka edice: Živé prameny, sv. 1: Jiří HANZELKA – Miroslav ZIKMUND: S československou vlajkou na Kilimandžaro, kolorovaná fotografie.
9. Habeš: Při přejezdu úzkých a hlubokých chorů museli cestovatelé podkládat plochými kameny.
10. V Panghenii – přejezd přes řeku Jubu (italské Somálsko).
11. Tatra 87 u Chefrenovy pyramidy v Gíze u Káhiry.
12. Tatra 87 před radnicí v Kapském Městě.
13. Ing. Jiří Hanzelka u Tatry 87 s dakaristy (uprostřed) v Národním technickém muzeu: Karel Loprais a Radek Stachura, datováno před rokem 2005.
14. Setkání cestovatelských automobilů Tatra, se kterými inženýři absolvovali své výpravy ve čtyřicátých a padesátých letech 20. století. Zleva Tatra 805 Jiřího Hanzelky (soukromá sbírka), Tatra 87 z výpravy do Afriky (sbírka NTM Praha) a Tatra 805 Miroslava Zikmunda (sbírka Tatra Trucks, a. s.).
15. Detail zadní části přebalu cestopisu: Afrika snů a skutečnosti, 1. díl z roku 1952.